Katčin blog: Hinterbrühl, Sparbach (Velikonoční pondělí 2012)

Bylo půl deváté večer, Annu jsem definitivně uložila do postele a když jsem se z výšky dospělé dívala na své čtoucí mládě, kterému se na levé ruce leskly hodinky, dolehlo na mne, jak rychle všechny naše děti dorůstají. Zatímco já se vracím do dětských let. Když po večerech studuji stylem: přečíst, shrnout, zapsat a neustále přitom šíbruji knihou mezi monitorem, počítačem a jinými potřebnostmi na psacím stole, abych byla schopna text přečíst, vlhnou mi oči při vzpomínce na čtecí stojánek, který mi ve druhé třídě koupila babička Anička. Teď by se mi fakt hodil. V únoru jsem se zapsala na doktorské studium v oboru translatologie se zaměřením na teorii tlumočení. Přístup je sice jiný než na základní škole, přesto mne podvědomě ženou k výkonu rodičovská slova z té doby: „Máš hotové úkoly?“

Na Velikonoční pondělí jsme vyrazili do vesnice Hinterbrühl, kde se nachází největší evropské podzemní jezero. Už delší dobu jsem na tuto atrakci karty Niederöesterreich stonala, protože obrázek v katalogu vypadá velmi lákavě. Hinterbrühl leží kousek od Vídně a ve velmi atraktivním prostředí. Kam oko dohlédne, jsou zalesněné kopce, v sousedství leží výstavní Mödling, blízko je i klášter Heiligenkreuz. S průvodcem jsme prošli štolami, kde se dříve těžil sádrovec, kde byli ustájení (už od narození) slepí koně, kde havíři jedli, kde se modlili, a také jsme prošli kolem části trupu letadla. Za druhé světové války Němci vypumpovali vodu ze štol a dalším pumpováním udržovali dno suché. V místech, kde je nyní jezero, se vyráběly celé trupy letadla. Na závěr prohlídky jsme se projeli loďkou po jeskynním jezeře.

Abychom užili i zeleně, zajeli jsme do blízkého přírodního parku Sparbach. Je rozsáhlý, nabízí hodně zajímavých míst k prohlédnutí a volně se v něm pohybují kozy, divoká prasata a další zvířata. Děti se rozprchly na velkém hřišti, my se Scottem jsme otevřeli termosku s černým čajem, vybalili řízky a domácí jahodový koláč. Byl to moc hezký výlet. Tím končím záznam, protože dnes je další neděle a my za chvíli vyrážíme do Laxemburských zahrad a do římských lázní v Badenu. Na závěr připojuji už jen pár fotek:

Alma Mater Rudolphina Vindobonensis (v únoru, když jsem šla poprvé po dlouhé době do knihovny)