A je leden

Tak jsme poprvé slavili svátky sami jako petičlenná jednotka. Už v předstihu musím říci, že dopadly nádherně a že jsme je velmi intenzivně prožili.

Vánoce jsme pojali britsko-česky a tudíž jsme na štědrý den pojedli rybí polévku s smaženého lososa a dvacátéhé pátého ráno jsme pod stromečkem našli dárky nadělené Santa Clausem. Dětem Santa také u postelí zavěsil ozdobné punčochy naplněné sladinami a drobnými hračkami. Měsíc před Vánocemi jsme začali zpívat koledy a četli si knížku o narození Ježíše, dokonce máme i puzzle o Ježíškovi a tak nám snad ten duchovní aspekt Vánoc z příprav nevymizel. I když Santa Claus je komerční artikl, myslím si, že v rozumné míře udělá dětem velkou radost. Jeden děda mráz dokonce přišel asi týden před Vánoci k nám do domu, přinesl dětem sladkosti a jeho pomocník vybíral na charitu. Když Santa Claus/soused vstoupil do našeho obývacího pokoje, aby se podíval na vánoční stromeček, tak ho nezaujal ani tak stromek, jako naše (obrovská) televize. Obrátil se na Scotta se slovy: „Vidím, že tatínek má krásnou televizi.“, a potěšený pán domu odvětil: „Byl jsi ke mně Santo minulý rok velmi hodný“.

Santa Claus projížděl okolními vesnicemi asi tři dny a zastavoval všude, kde měli děti. Čtvrtý den ráno jsem si všimla, že naše sousedka přes dva domy věšela barevné prádlo – mimo jiné i červeno-bílý obleček s čepičkou.

Annina školka pořádala velké množství předvánočních aktivit. Postupně jsem se tak zůčastnila besídky, na které děti zpívali vánoční koledy, dále hrané scénky o narození Ježíška (Anna měla na hlavě čepici a byla jedním z pastýřů) a také minikoncertu francouzských písní. Naše Anče se totiž učí jednou týdně francouzsky. Bohužel je to z jejího pohledu pouhá lapálie, o které se ani nemá cenu zmiňovat, a tak když se jí na francoužštinu zeptám, odpovídá velmi neurčitě. Pouze jednou se Scottovi podařilo ji nachytat. To když vstoupil do jejího pokoje a pozdravil „bon jour“ a Anna automaticky odpověděla totéž. Myslím, že ji to pak dodatečně hnětlo.

Silvestr byl – alespoň co se jídla týče – velmi český a když jsem si v polovině přípravy šunkových rolek s křenovou šlehačkou nalila sklenku martini, cítila jsem se jako moje maminka. Tak jako ona jsem toužila servírovat krmi co nejrozmanitější, talíře co nejopulentnější, ozdobu co nejefektnější a do práce jsem tak jako ona co to jen šlo zapojila svoji dceru. Anna je žuchlička, takže mi při přípravách šla hlava kolem, ale potírala a sypala tyčinky, míchala česnekovou pomazánku, pomáhala zadělávat těsto na chleba a vmíchala křen do šlehačky. Přišla mi to tak důvěrná situace, že jsem na maminku moc intenzivně myslela. Přitom se mi vybavila momentka z poslední doby, když tu maminka v listopadu byla na návštěvě. Tehdy mi půjčila jedno odpoledne svůj kabát (jak už to tak bývá). Jela jsem myslím sama nakoupit a když jsem před autem hledala klíče, tak jsem sáhla do té nesprávné kapsy a našla maminčinu klasiku: mince (maminka ráda, když jí to v kapse chřestí) a také podrobný nákupní seznam pro babičku.

Ještě pár perliček na závěr:
Na předvánoční nákup se vydala celá naše rodina. Ve velikém supermarktu jsme se ale se Scottem rozdělili: já šla nakoupit dárky pro skotskou rodinu, on zase jídlo na svátky. Když jsme se po půl hodině znovu setkali, měla jsem téměř všech jedenáct dárků. Scottův vozík obsahoval 300 gramů parmské šunky, tři kusy hovězího na steak a parmezán. Na můj překvapený pohled reagoval : „Já jsem myslel na nás dva“.

Vilém přes prázdniny mírně zvlčil a tak když mu něco povídám a on to nechce slyšet, řekne: „pa pá“. Což mu do jisté míry tolerujeme, protože stále mluví jen tehdy, když je to opravdu nezbytné. Má nádherný župan, který nosí ležerně rozhalený na hrudi a dělá, že neslyší, když mu říkáme, jaký je to fešák.

Sophie má další slovo. Říká teď „daddy, pap, ta (děkuji)“ a začíná se s Vilémem přetahovat o hračky.

Annička povídá a povídá. Proto jsme jí dnes se Scottem u večeře nechali deklamovat a přitom se soustředili na naši konverzaci. Jen částečně k nám doléhalo její: „Maminko a tatínku! Maminko a tatínku! Maminko a tatínku!“ až nás omráčila jasným a zvonivým: „Pánové!“



Náš vánoční stromeček / Our christmas tree







Výlet do krajinné oblasti Beecraig / Beecraig country park