Silná trojka

Vilém, Sophie a já,
my jsme ta silná trojka,
tralalá.

Anna je totiž od neděle na prázdninách v Thurso. Dva dny před odjezdem, když jsem jí opět připravovala na to, že se mnou několik dní nebude, se na mne podívala a řekla: „A to tam budu sama, bez tebe?“ Statečně jsem přikývla, nechtěla jsem jí vystrašit. „A budu tam dost dlouho? Já tam chci být dlouho bez tebe.“, zarývala nevědomky nůž do mého mateřského srdce.

Teď jsme doma jen ve třech, protože Scott je na týden v Londýně a tak mám více času věnovat se Sophii a Vilémovi. Dnes večer jsem se dívala, jak se spolu koupou a přitom jsem telefonovala mamince. Najednou se Sophie rozhodla vystoupit z vany, tak jsem mamince musela vysvětlit můj shon po ručníku a maminka se mne zeptala: „Je to Venuše?“ Ano, je. Nádherně opluskaná, jak říká tatínek. Když ji – baculatou a vzpouzející se – odnáším ze schodů, po kterých nemá dovoleno lézt, tak si přitom vždycky představuji únos Sabinek.

Nicméně po Anně se mi velmi stýská. Tak alespoň sepíšu poslední lingvistické a jiné úlovky, které jsem si poznamenala na okraj nákupního seznamu:

Kuličky: Anna na většinu výkresů maluje kuličky, které představují hrozinky v čokoládě. Ty jí totiž kupovala moje maminka, když tu byla a na Anušku očividně udělaly velký dojem. Naposledy jsem viděla nakreslených asi patnáct kuliček na výkresu ze školky, který nesl předtištěný nápis: „Nakreslete zdravý oběd“

Robin Hood: Já si hrála na Vinnetou, Anna na Robina Hooda. Všude sebou nosí dvě větvičky – jednu kratší a druhou delší (luk a šíp).

Cedulky: Ve školce nám dali list A4 s ofocenými symboly s tím, abychom je s dětmi doma probrali. Symbol veřejných záchodů Anna interpretovala jako: „jděte na záchod“ a cedulku s pánem, který se opatrně přibližuje k psovi (pozor zlý pes) si vysvětlila jako: „pojďte si hrát s pejskem“.

Parník: Vilémovo velké auto s provázkem omotaným kolem řídítek představovalo parník, na který Anna lstivě lákala k jízdě svého bratra: „Kdo chce na parník? Je to zdarmo!“ Vilém, s hučkou naraženou do čela pozoroval ze dveří auta a ani se neotočil. A tak Anče přidala na intenzitě: „Když někdo půjde na parník, tak potom dostaneš sladkost, Viléme.“

A závěrem – pohádka o vlkovi a třech prasátkách: Byla jsem zrovna v jednom kole, když Anna přišla do kuchyně a chtěla pomáhat. Poprosila jsem jí, aby si sedla a vyprávěla mi pohádku, na což překvapivě odvětila: „To bude dobrá práce.“ Pak začala. Míchala dohromady moji českou verzi s tou anglickou, kterou slyšela ve školce. Bohužel jediné, co si z toho pamatuji, je: „OK, řekl vlk.“

Anna alias Robin Hood