Katčin blog: Letem světem

Ráda bych se podělila s p.t. čtenářstvem o fotky z posledních pěti výletů, které jsme v březnu a dubnu podnikli s mými rodiči. Vyšlápli jsme si na Dívčí hrad na Pálavě, do Hlohovce, jen se Scottem a dětmi do regionu Moravského pole, konkrétně na zámek Orth a pak opět i s rodiči do kláštera Klosterneubug u Vídně a nakonec z Moravského Krumlova procházkou údolím řeky Rokytné do Ivančic.

O Pálavě už jsem v březnu jednou psala a také o tom, že od nás děti dostaly slib, že se o výstup na Dívčí hrad pokusíme znovu. A taky ano, o posledním březnovém víkendu se k nám připojili rodiče a jelo se za Klentnici. Tentokrát jsme došli k vytýčenému cíli (2,5 km od parkoviště) po trase, která nabízela nádherné výhledy. Tatínek se dal po cestě do řeči s jedním manželským párem, jež měl nedaleko chatu. Pán i paní prý milují Provence, a tak jim někdo poradil Pálavu, která má stejný šarm a je dostupnější. Tož teď majú chatečku u Mikulova.

O dalším víkendu jsme vyrazili do Hlohovce u Lednice, Byla to ideální procházka mírně zvlněným terénem, děti byly na koloběžkách a Scott si s sebou vzal do té zimy plavky.

Třetí v pořadí bylo otevření sezóny s kartou Niederösterreich. S dětmi jsme zajeli (objížďkou, páč jsem navigovala) do zámku Orth v regionu Moravského pole. Moravské pole je malebný region na východ od Vídně, mimochodem ideální na vyjížďky na kole kolem zámků a národním parkem Donau-Auen. Prohlédli jsme si zámek (Schloss Orth) a přilehlou naučnou stezku s působivou podvodní obzervatoří (viz foto). Prošli jsme se národním parkem, který zde má i své turistické centrum a v přilehlé kavárně jsme si dali kávu a závin. Kavárna byla vybavena omalovánkami a pastelkami. Chtěla jsem se posílit a znovu vyrazit, protože naši rodinu v kavárně jen tak někdo nepřehlédne. Scott se hnout nechtěl: „Co tak spěcháš? Jak často se dostaneme do kavárny!“, zbrzdil mne a předkládal dětem nová a další zvířátka k omalování a děti malovaly a malovaly, zatímco my jsme upíjeli melange.

V klášteře Klosterneuburg jsme se s kartou Niederösterreich dostali na čísařskou prohlídku a v přilehlém Happy-Landu (součást národního parku Donau-Auen) jsme si zaplavali v bazénu a pojedli kuře.

Na následující výpravu jsem extra pyšná. S rodiči jsme vyrazili vlakem do Brna, odtud vlakem do Moravského Krumlova a pak pěšky podél řeky Rokytné do Ivančic. Opět mírně zvlněným terénem, občas nám přišel do cesty nějaký ten kopec, celková délka túry byla 16km. Zvládli jsme to všichni a v Ivančicích jsme se po zásluze odměnili. Rodiče byli vybaveni holemi na nordic walking, rohlíky s prosciutto a výbornou náladou. Naše děti netušily, jak dlouhý výlet bude, ale ušly to na výbornou a ještě u toho dělaly blbiny. Mimochodem víš vážený čtenáři, že existuje skupinová slevová jízdenka na víkend, která pro Jižní Moravu stojí 250 korun a mohou na ni jet dva dospělí a tři děti? Ne? Já jsem to taky nevěděla a paní pokladní též ne. Naštěstí ji její kvalifikovanější kolegyně poradila, že není zapotřebí platit za jízdenku 600 korun.

A co je u nás ještě nového?

Vilém se učí popisovat roční období pomocí markantních událostí a atributů ala: v zimě sněží, jsou Vánoce, v létě děti trhají trešně, jedou na výlet apod. Teprve jsme to začali cvičit a tak jsem nemohla uvěřit svým uším, když jsem večer slyšela z jeho postele vlastní kreaci: „V létě není škola.“ „Výborně, Viléme!“, jásala jsem, ale Vilém nerušeně pokračoval: „Na podzim není škola, v zimě není škola, na jaře není škola.“

Protože se Vilém jazyk neučí intuitivně, musíme většinu jazykového projevu nacvičit. Právě ho zkouším ze zvířat stylem: „Co dělají včeličky?“ Vilém: „Bzučí!“ Já: „Co dělají broučci?“ Vilém: „Lezou.“ atd. Naštěstí si ta slovíčka dobře pamatuje.

U Anny ve škole právě procvičovali vykání v dopisech. Při prohlížení jejích sešitů jsem našla její cvičný dopis, který začínal slovy: „Drahý Obermeiere!“

Sofie nás ohromuje popisem experimentů, které ve školce provádějí. Nedávno mi popisovala, z jakých vrstev se skládá Země a používala výrazy jako zemská kůra, vnitřní jádro, vnější jádro. Její výklad mne k velkému obveselení Scotta dost znejistěl, protože já sama jsem si byla jista pouze lávou.

Minulý týden přijeli rodiče na krátkou návštěvu. Šla jsem s nimi kolem čistírny, před kterou dost času dost bizarně leží dva metrákové pytle mrkve. Maminka si jich všimla a podotkla: „Podívej, tady čistí mrkev.“

Když teď píši o mamince, rovnou připíšu, že se na plotně právě doohřála její držková polévka. Tak dělám za dneškem tečku. Už jen připojím pár fotek:

Pálava, cesta na Dívčí hrad

Dívčí hrad

Hlohovec - místní rybník a Scott v něm

Kamenice u Hlohovce (chráněná krajinná památka)

Dnes se zde vyskytuje vzácná teplomilna vegetace. Začátkem dubna je tato lokalita známá masovým výskytech chráněného hlaváčku jarního. Za přírodní památku byla vyhlášena v roce 2002 o rozloze 3 ha.