Opět sama doma

Tentokrát je Scott v Londýně a dnes ráno také odjela Pavla, moje česká kamarádka z Vídně. Byla tu na deset dní i s cestou a měli jsme se všichni nádherně. Jen pro ilustraci (a ti co mají sklon k přátelské závistivosti ať raději nečtou dále) jsme:
Navštívili i se Scottem a dětmi Loch Lomond – počasí přitom bylo ‚jak na Ansichtskartu“, jak říká moje maminka
Dvakrát jsme byly na houbách, přičemž úroda hřibů, kozáků, růžovek a žampionů byla nedozírná (nejlépe se sbírá v zámeckých parcích!)
Včera jsme si uvařily zajíce, předevčírem jsme měli s Pavlou a Scottem čerstvě usmažené řízky z píchavky, zaječí játra, kuřecí játra a růžovky. No, bašta.
Kromě toho Pavla pekla nepočítaně buchet, poradila mi se zahrádkou, zakopaly jsme spolu hlízy narcisek na jaro, spravila nám odpad v koupelně, věnovala se dětem, byla babysitter, když jsme šli se Scottem v sobotu do kina na „Devil wears Prada“... Zapomněla jsem na něco, Pavli? Doufám, že Pavla si to tu užila stejně, jako jsme si my užívali její slunečné přítomnosti a Pavli: Kdykoliv a na jak dlouho chceš – jsi ve Skotsku vždcky moc vítána!

A tady můj zápis z předminulé soboty, když jsme byli všichni na celodenním výletu u Loch Lomond.

Výlet na Loch Lomond (23. září)
Sedime prave v obyvaku, je kolem desate hodiny, sledujeme Hercula Poirot Vrazda Rogera Ackroyda a je tu s nami Pavla z Vidne. Prijela vcera o pul osme vecer, s lehkym kufirkem, ktery byl plny darku pro nas a pro deti. Obavam se, ze s sebou si Pavla privezla jen zubni kartacek! Deti dostaly krtka v ruznych podobach: kalendar, knizku. Take pexeso a clovece nezlob se pro deti od tri let. Dnes rano jsme se to snazili hrat s Annou, ale Vilem podle ocekavani rusil hru tim, ze bral figurky a cucal kostku.

Dnes kolem pul jedenacte rano jsme si vyrazili na vylet k Loch Lomond. Je jen asi hodinu od Maddistonu a protoze bylo rano slunecno, doufali jsme v nadherny podzimni den. A opravdu, zvladli jsme krasnou prochazku kolem Loch Lomond, ktera byla korunovana nalezem hribu, klouzku, kozaku atd. - a to ve velkem mnozstvi. Take jsme meli maly piknik na brehu jezera, velmi dobre sandwiche a slepovane Foxovy susenky. Mimochodem to vyletni misto, odkud jsme vyrazeli, se jmenuje Balmaha.

Po odjezdu z Balmaha jsme si zajeli na prohlidku hradu Balloch, ktery byl ovsem verejnosti nepristupny. Presto jsme projizdeli nadhernym zameckym parkem a z auta pozorovali hriby a klouzky. Jiste zadneho ctenare meho blogu neprekvapi, ze jsme co nejdrive zaparkovali a uprkem padili (Pavla jako prvni!) k nejnadejnejsimu nalezisti. Nasli jsme plno modraku a klouzku, no plnou tasku! Vilem celou dobu chodil a nejstastnejsi byl, kdyz se ode mne odtrhl a padil kolem dokola kolem kere a nebylo jen tak lehke ho dohonit. Rehtal se na cele kolo. Anna se drzela Pavly, vedly spolu konverzaci o vsem moznem a byla radost je poslouchat.

Po ceste domu jsme jeste zvladli prohlidku pozustatku hradu v Dumbarton. Hrad shlizi na mesto z velikeho pahorku, ktery z jedne strany obteka reka Clyde, jez priteka z more a tece do Glasgow. Anna se nechala nekolikrat fotografovat (Pavlou) sedic na delu.Vilem sedel Scottovi na ramenou a opakoval "ta", jelikoz chtel chodit.

Vecer jsme s Pavlou ocistily houby, odusily na zitrejsi planovanou houbovou omacku s knedlikem a ted sedime u televize a pijeme lekoricovy caj. Tolik k dnesku, fotky prijdou zitra!

In Balmaha

The mushroom pickers

How Scottish!




Pavla and her apple pie