Krátce, stručně

Je půl jedenácté večer, všude klid, domem se line káva. Scott sedí u svého počítače v kuchyni a já zase u našeho domácího, mám rozdělané dva překlady. Scott i já máme v plánu noční práci, takže „zítra budeme pykat“, jak si vždycky v takových situacích s předstíranou lehkostí říkáme.

Scott se v pátek vrátil z Londýna (přístí týden tam letí zase!) a vnesl řád do mé mírně rozklížené ranní disciplíny. Už žádné honění Viléma a Anny po schodech a zaplétání se do diskuzí o tom, proč Anna před snídaní „potřebuje sladkost“. Také jsme se vrátili k udílení hvězdiček, které od tatínka zvlášť potěší. Dnešní Scottův záznam o hvězdičkách pro Annu:

Za to, že jsi velmi mile řekla „ne“
Za to, že jsi krásně řekla Thurso (na vysvětlenou, Anna najednou začala vyslovovat název Scottova rodného města špatně a místo „th“ říká „f“. Pro tatínka je to neuralgický bod a Anně to připadne velmi veselé.)
Další body:
Za to, že jsi při večeři krásně snědla polévku
Za to, že jsi si umyla ruce, až byly krásně čisté.

S Vilémem slavíme úspěchy na nočníku (po šesti dnech poprvé bez plínek).
A při jídle se Scottem posloucháme jemné „cink, cink“, to jak Sophii zvoní o lžičku její první zoubek.