Rodinná slavnost, křtiny a dušičky

Právě jsme se se Scottem a s dětmi vrátili z páteční večerní procházky. Ulicí foukal teplý vítr, v papírové tašce šustily sáčky s olivami, ovčím sýrem a jinými delikatesami. Po cestě jsme v kostele zapálili svíčku a pak jsme povolili dětem brodit se domů hlubokým listím shrabaným podél ulice.

Na plotně se právě ohřívá večeře, kterou mi tu nechala maminka, když včera s tatínkem hlídala děti, zatímco já jsem byla u Anny na třídní schůzce a Scott zase u Viléma ve školce. Uzené maso hezky voní, ale ještě není hotové a tak začínám nový záznam.

Z třídních schůzek si vždy přinesu přes pět plně popsaných stránek A4 (a pamatuji si, jak mne na první schůzce udivilo, že vedle sedící maminka si za celé tři hodiny napsala vypůjčenou tužkou na vypujčený papír jediný údaj: 40 euro do třídní pokladny). Scott naproti tomu přišel domů a nové informace „shrnul“ . Sice výstižně ale také stručne. Neočekávala jsem popis nejlépe oblečené maminky či jméno nejaktivnějšího tatínka, nějaká ta poznámka na okraj by mne však bývala velmi potešila.

V naší rodině se neustále něco děje. Protože minulé tři měsíce byly zvláště bohaté na události, tak je tímto shrnuji.

Na začátku září se sešla slovenská a česká rodina na oslavu narozenin dvou oslavenců – tety Marcelky a strýce Milana. Bylo nás včetně dětí dvacet dva a slavilo se v Lednickém Hipo-klubu. Oslavencům to slušelo, počasí nám přálo a nálada byla výborná. Zkrátka nádnerně to vyšlo. Když na rodinných oslavách vidím své tety a strýce, tak se vracím do dětství. Vybavím si pamlsky, které jsme dostávali s Markem od strýce Milana a tety Hany, velikánské obložené mísy při dušičkových setkáních v Přerově a Olomouci, břitký humor daný do vínku všem Boudům a pocit, že je všechno jak má být. V přítomnosti „starší gardy“ na chvíli zapomenu na to, že už taky stojím pevně rozkročená v proudu života a až pohled na děti kolem mne vrátí do casu přítomného.

Dalším milníkem naši rodiny byly křtiny Caroliny Anny (zvané Kankána), které se konaly šestého října v Schönbrunnské kapli. Byla jsem štastná, že jsem byla kmotrou a to se vším, co k tomu patří: rozmluva u evangelického faráre, vyšití okrasné mašle na svíci, křestní svíce se jménem a datem křtu, přímluva v kostele a ochranný andělíček na řetízku. U křtu se sešly obě dvě rodiny a přátelé a protože to byl nádherný říjnový den, tak mám celou událost ve své paměti vsazenu do zlatého rámečku. Také si pamatuji, že maminka, ač sama v krásném černém klobouku s černou síťkou se podívala na moji mnohem střízlivější pokrývku hlavy a titulovala mne: “ buržouste!“.

První listopadový výkend jsme se všichni sešli v Lednici, abychom spolu oslavili dušicky. V neděli jsme vyrazili na hrob do Šlapanic, který už rodice s předstihem upravili. Vypadal krásně, úpravně. Anna stále nechápe, jak to funguje s pohřbíváním a na hřbitove především hledala to „speciální slovo“, které podle paní učitelky náboženství měla za úkol najít. Protože ješte neumí dobře číst, chodila bezradně kolem náhrobků a prosila mne, abych jí napsala na kousek papíru to zvláštní slovo, které je prý napsáno i na našem hrobě. S plamínkem zlomyslnosti jsem paní učitelce, která zadává tak kryptické úkoly, napsala: „Zde odpočívá rodina Streitova, Jarolímova a Boudova“.

Po návštěvě hrobu a dobrém obědě na Staré poště jsme večer slavili Halloween, na kterém byla autentická jen Aničkou vyřezaná dýně. Žádná strašidla, jen jsme zpívali s kytarou a holčičky v kostýmech princezen tančily na písničku Tři čuníci. V pondělí jsme se po odpolední kávě a zákuscích, které ve veliké krabici přivezli Marek a Claudie, rozjeli zpět do Vídně.

Na závěr blogu test pro mé vzdělané čtenáře: píše se Himaláj ci Himálaj? To druhé je správně. Když jsem nedávno volala tatínkovi do práce a při té príležitosti ho vykoušela, tak mi odpověděl: „Ješte, žes mi to řekla. Práve projektuji chatku v Himálajích, tak to hned opravím.“

Celorodinná oslava

Strýc Jožka, teta Marcelka, maminka a babička


Scott, teta Hana a strýc Milan


Na zdraví!


Strýc Jarek složil pro každého oslavence báseň


Claudinka a Julie


Scott a já






Karolínčiny křtiny

Naši s babičkou a otcem Claudie


Táta a teta


"buržoust" a Scott


teta Michi, Claudinčina sestra


Děkovný proslov



Dušičky

Maminka a Scott


Anna sbírá ořechy


Šli jsme se podívat na výlov rýbníka


Vilém je pohodář


Odpuštěný rybník


Druhý den na hrobě


Náhrobek je od Kalvody


Po obědě na Staré poště


Tatínek (Pro kterého jsou všechna zvířata malí bratři. Když maminka nedávno už po několikáté našla ve sklepě velikého brouka, kterého tatínek vždy trpělivě vynese na zahradu a který se zase vytrvale vrací zpět do sklepa, tak jí došla trpělivost a řekla tatínkovi: "Řekni svému malému bratrovi, aby se zdekoval.")


V přestrojení


Princezna Julie


Mařánek našel housle